Wirnpeth - 2.díl

1. července 2013 v 13:55 | bluestyle |  Povídky
Nějak mě to psaní zabralo, tak přidávám další díl, doufám že sa bude páčit :P



Vešla dovnitř a nemohla uvěřit vlastním očím,…
Všechno bylo ponoření ve tmě i přesto, že bylo ráno. Nikoho neviděla, proto přihmouřila oči. Okna byly jako zabetonované a ani paprsek světla sem do tohoto prostoru nepronikl. Zamrkala a nemohla uvěřit vlastním očím. Stála před ní malá holčička. Měla rozcuchané vlasy a její lokny se jí splétaly pod lopatky. Bianca nevěděla co má dělat.
V hlavě se jí honily otázky.'Mám utéct? Mám stát? Udělá mi něco? Co je ta dívka zač? Zdá se mi to?'
Mladá slečna k ní pomalu přistupovala. Biance se roztlouklo srdce jak by v ní proudilo tisíce voltů a dívka se jí optala: "Ahoj Bianco. Co tady děláš?" Bianca hned roztřeseným hlasem opáčila: "Co? Ty mě znáš? Já jsem si dneska měla přijít jen pro vysvědčení. Já bych se měla zeptat, co tady děláš? Na tuto školu jsi dříve nechodila nebo se snad mýlím?" Dívka se na ni hodila rozpačitý pohled a vyhrkla ze sebe: "Ano, znám tě a kdyby se tě někdo ptal, jestli jsem tady byla, tak musíš odpovědět, že tady nikdo nebyl. Pokud řekneš opak - uvidíme se znova, ale nebude to tak klidné jako dneska."
Bianca absolutně nevěděla s kým to má co dočinění, proto okamžitě vzala nohy na ramena a utíkala zpátky domů. Maminka ji už čekala. Jakmile doběhla domů, uslyšela nějaké podivné zvuky. Nějaký neznámý hlas, který z domu vycházel. "Biancu musíte do Wirnpethu dopravit co nejdříve. Hrozí ji tady nebezpečí." Více už slyšet nechtěla, aproto šla zadním vchodem do domu. Ale neznámá osoba už doma nebyla. V kuchyni byla jejich kuchařka a vařila oběd. Došla do obýváku a všude tam byly stopy od bláta. "Stalo se něco, tati?" "Ne, všechno je v pořádku, jen si zajdi sbalit věci, zítra odjíždíme." hodila na něj nevěřícný pohled. Na jednu stranu byla nesmírně ráda, že to pronesl, ale na druhou stranu byla naštvaná až to kypělo.
Vylezla na půdu a se vším se svěřila Kessie. Ta sice nemluvila, ale ji to duševně uklidňovalo, když věděla, že to nikomu nemůže 'vykdákat'. Měla v sobě tolik hrůzných vzpomínek, že by nestačil celý týden než by se vyzpovídala. Ale dnešek byl pro ni nějakým způsobem významný. Nemá ráda lži a zatajování, ale toto pro ni bylo nečím novým. Chtěla něco vědět, ale bála se toho. Bála se pravdy.
Až potom, co se svěřila se vším Kess, tak si šla zabalit věci. Chtěla si sebou vzít úplně všechno, ale nešlo to. S balením ji také pomáhala babička, která bydlela o 2 domy vedle ve velikém seniorském domě, kde jí absolutně nic nechybělo. Potřebovala vidět aspoň naposledy ve svém životě svou vnučku.
Jakmile společně dobalily věci, tak šla Bianca doprovodit babičku domů, tam se s ní loučila hodně dlouho, protože měla babičku nesmírně ráda. Nechtěla ji opustit, ale bylo to nutné. Poté se vrátila domů a zaútočila na nejoblíbenější místo v domě. - Knihovna, konkrétně okno v nepravidelném tvaru, kde si obvykle četla nějakou knihu. Dneska se tam ale rozhodla přespat jako když byla maličká. Usla. Tuto noc měla spánek tvrdší, ale i přesto ji vzbudil neznámý šramot u dveří. Byl to jenom vánek, kterého si nevšímala a spala dále.
Ráno bylo velmi škaredé. Oblouhou se honily blesky a na okenní parapety dopadaly kapky a tříštily se na několik tisíc kousíčků. I přeto, že byla ospalá, šla v 6 hodin ráno na půdu za Kessie. Byla tam asi hodinu než za ní nepřišla maminka, že je čas už odjet. Bylo nutné odjet včas.
Vůbec se jí nechtělo vstávat a už vůbec ne někam jet. Věděla, že pojede na svou budoucí školu a to byl teprve 1. den prázdnin!
Nasedla do auta. Jeli z Michiganu do Wirnpethu. Bylo to asi 2500 kilometrů, tak měli před sebou náročnou cestu.
Bianca se stále dívala na silnici. Bavilo ji pozorovat tatínka, jak přeřazuje rychlost, jak točí volantem, prostě ji to udivovalo. Už se těšila až bude skládat zkoušku z autoškoly.
Když najednou na silnici před nima stála na cestě černá silueta muže, který se k nim přibližoval. Bianca zakřičela: "Tati! Stůj!" ...


 


Komentáře

1 zabky007 zabky007 | Web | 1. července 2013 v 16:09 | Reagovat

Promin,mě čtenářky nebaví. :(
nebere si to zle ale neni to nic pro mě.
přečetla sme jenom kousek a už mě to přestalo bavit jak je to dlouhé.
tak promin že k otmu nic nenapíšu.
vím sme tvoje affs měla bych to číst ale fakt promin,

2 bluestyle11 bluestyle11 | E-mail | Web | 1. července 2013 v 16:15 | Reagovat

[1]: V pohodě :) Neberu to zle :)
Každého nebaví všechno :)

3 Džejní Džejní | Web | 1. července 2013 v 17:11 | Reagovat

je to uplne super, som rada, ze pises takuto poviedku. je to fakt originalne, nikdy som nic podobne necitala a dokazes to uplne dobre zakoncit, tak, ze som uplne zvedava na dalsi diel :)

4 Nana Erruk Nana Erruk | Web | 2. července 2013 v 23:21 | Reagovat

Mě se to líbí:) je to super:)

5 Kath♥(Horalka) Kath♥(Horalka) | E-mail | Web | 8. července 2013 v 12:06 | Reagovat

Super díl. S tou dívkou to bylo zvláštní. Zajímalo by mě, kdo to vlastně byl. Ale třeba se to dozvím později :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.